Etapa 8: Konec Krušných hor a Labské pískovce

Kdo má volný víkend a vymýšlí, kam vyrazit s batohem, tahle 60 km dlouhá etapa na dohled od hranic s Německem je skvělé řešení. Krajina se během těch pár kilometrů promění tolikrát, že tomu skoro ani nejde věřit. Pastviny, louky, lesy, pískovcové skály, náhorní plošina Děčínského Sněžníku a další! Silnic minimum a krásných turistických cest maximum!

Orientační mapa 8. etapy:

Začátek těchto toulek je v Krupce (dobře dostupné vlakem), odkud cesta hned stoupá do kopce směrem na Komáří hůrku tyčící se nad městem. 

Vede sem mnoho pěších tras, ale ti, kteří si chtějí ušetřit síly na později, mohou zvolit snazší variantu- lanovka dlouhá přes dva kilometry vede z Krupky až na Komáří Vížku. 

My si statečně zvolili variantu pěší a mohli jsme tak pauzy na popadání dechu využívat na postupně otevírající se výhledy. S těmi krajina nečeká až na vrchol. Hned pár metrů nad městem se už ukazují panoramata Českého Středohoří, stačí se jen ohlédnout.

Mimo jiné tudy prochází mezinárodní dálková trasa E3.

Po úvodních 550 výškových metrech se konečně vyškrábete až na Komáří Hůrku. Ta je zajímavá z několika důvodů. Na vrcholu stojí hotel a zvonice, která byla vybudována pro horníky a oznamovala jim začátek a konec pracovní doby. V okolí Komáří Hůrky totiž v minulosti probíhala důlní činnost (jako ostatně na mnoha místech Krušných hor). 

Mimo jiné tudy prochází mezinárodní dálková trasa E3 (7000 km dlouhá trasa křižující Evropu, cca 300 km i Českou republikou), kterou jsme více méně následovali skrz Krušné hory a po které měli v plánu pokračovat.

Hned za Komáří hůrku se budete dál ubírat otevřenou krajinou, Fojtovickou a Supí plání.

Za Supí plání ve vesnici Habartice se E3 napojuje na silnici, kterou následuje asi 4 km až do Adolfova. Naštěstí je to ale jediný delší asfaltový úsek této trasy.

Adolfov to vykompenzuje možností doplnění iontů v podobě zlatavého moku. Krátce za vesnicí zahnete z asfaltové cesty zpět do luk. Až se postupně otevře i trochu nečekaný pohled na vzdálenou dálnici D8. Hned za podchodem dálnice ale stezka dál pokračuje přírodou jakoby nic.

Tyto okamžiky jsou pro nás tím, co si na chůzi užíváme nejvíce. Ty okamžiky, kdy člověk nevnímá chůzi samotnou jako prostředek dojít do cíle, ale je cílem samotným. 

Kousek od podchodu budete mít volbu zda se dál držet červené značky, tedy trasy E3, a nebo sejít a jít (pouze v mapách.cz značenou) lesní cestou. Ta je ke konci víc necestou než cestou, ale zato vás okolní příroda plně obklopí a vtáhne do svého nitra. Tyto okamžiky jsou pro nás tím, co si na chůzi užíváme nejvíce. Ty okamžiky, kdy člověk nevnímá chůzi samotnou jako prostředek dojít do cíle, ale je cílem samotným.

Až o kus níž, u potoku Slatina, se znovu napojíte na značenou trasu. (Zde je dobré doplnit zásoby vody, protože dalších pár kilometrů žádný lepší zdroj vody nepotkáte.)

A jen o pár výškových a vzdálenostních metrů dál narazíte na první z krásných bivaků této oblasti, na bivak u Mordovny. Přístřešek se stolem, židličkami i krbem na večerní ohýnek po dni chůze pohladí po duši.

Stezka dál pokračuje přes louky. Remízky rozeseté po krajině a následně i pastviny se skotem vás budou provázet až do vesnice Petrovice.

CHKO Labské pískovce

Za vesnicí Petrovice už vás E3 konečně dovede do CHKO Labské pískovce. Jen dva tři kilometry loukami, Přírodní rezervací Niva Olšovškého potoka, která vybízí k polenošení u vody a doplnění vody, a následně už začíná království pískovcových skal.

Labské pískovce přímo sousedí s NP České Švýcarsko. Jediný velký rozdíl mezi těmito dvěma oblastmi je vyšší hustota osídlení v CHKO Labské pískovce oproti NP. Místní skalní věže ale nejsou o nic méně krásné než ty, které se tyčí jen o několik desítek kilometrů dál v NP.

Místní skalní věže ale nejsou o nic méně krásné než ty, které se tyčí jen o několik desítek kilometrů dál v NP.

První věže s rozvernými jmény jako Kulihrášek nebo Cipísek tyčící se nad vesnicí Rájec nejsou ve svahu v lese viditelné. Až kousek za vesnicí se začínají pomalu a občas ukazovat, jak se k nim postupně přibližuje stezka. 

Malebná vesnice Ostrov o několik kilometrů dál je posazena do údolí těchto majestátních obrů. Byla by škoda jí jen tak rychle proklouznout a nepokochat se tou nádherou. My jsme využili výhledů a opětovně doplnili ionty u rybníku s 360° vyhlídkou na skály.

Vesnici budete opouštět stoupající soutěskou mezi skalami, kde vám občas někdo projde na laně nad hlavou. Oblast Labských pískovců je rájem horolezců a slacklinerů.

Mezi pískovcovými skalami často vedou úvozové cesty, v minulosti využívané i koňskými povozy na dopravu zboží mezi městy. Teď slouží už pouze jako pohodlné turistické stezky provázející turisty místy, které by jinak byly jen obtížně dostupné.

Děčínský Sněžník

I když E3, kterou následujeme, prochází několika vesničkami, přesto pokaždé, jakmile opustí jejich území, zase zapadne do přírody a lesa, a odhaluje další a další skalní věže. Až chvíli před křižovatkou ve Sněžníku následuje silnici, která brzy začne stoupat na slavný Děčínský Sněžník. Nejdříve pozvolna po již zmiňované asfaltové cestě, až posledních par desítek metrů vás červená trasa svede na skalní stezku, která s vámi strměji vyleze až na samotný vrchol. Nebo spíše náhorní plošinu.

I když E3 prochází několika vesničkami, přesto pokaždé, jakmile opustí jejich území, zase zapadne do přírody a lesa, a odhaluje další a další skalní věže.  

Jakmile se na ní vyškrábete, otevřou se výhledy do krajiny. Děčín, Jílové a Ústí nad Labem hluboko pod vámi a v dálce vrcholy CHKO České Středohoří. Ty vás budou provázet po celou dobu chůze na náhorní plošině.

Najdete tu spoustu vyhlídkových míst, které si říkají o heroické fotografie dokazující váš výstup až na Děčínský Sněžník!

V okolí Děčínského Sněžníku se ale nachází více míst, které stojí za zahrnutí do trasy:

• Tam, kde červená trasa opouští silnici, je možné zůstat a ve stoupání pokračovat po ní (silnice se kryje s Naučnou stezkou Zapomenuté pohraničí). Jen kousek za odbočkou na červenou dojdete na Drážďanskou vyhlídku, odkud se otevírají nádherné daleké výhledy do Německa (západ slunce je tam přímo epesní!). 
• Pro ty, pro které není podmínkou vystoupat na Děčínský Sněžník, se nabízí ještě jedna možnost. O několik kilometrů zpět, ještě před vesnicí Ostrov, opustit červenou trasu a E3 a dál pokračovat přímo po čáře. Prakticky po hranicích vede turistická značená cesta až k údolí řeky Labe a k přívozu do Hřenska (cca 22 km). 
• S hraniční stezkou se tu také zčásti kryje česko-německá Lesní stezka Labské pískovce, asi 100 km dlouhý okruh touto pískovcovou oblastí.
  

Teď se ale myšlenkami vrátíme na Děčínský Sněžník, kudy jsme se vydali my.

Po Děčínském Sněžníku jsou dvě možnosti, jak dojít do Děčína. První možností je se dále držet červené značky (E3) a tedy i kratší cesty. Druhou možností je sejít na značku zelenou. My se po pohledu do mapy a příslibu hezčí trasy rozhodli pro zelenou.

Hned po rozdělení tras na tyto dvě možnosti, přímo na rozcestí Pod Koňskou hlavou, vstoupíte do březového hájku. Břízky kam až dohlédnete se tu pohupují ve větru a tiše a spokojeně si šustí.

Místo na spaní jsme si vytipovali jen kousek za březovým hájkem, u Vlčího jezera. To se nakonec ukázalo jako bezvadné útočiště ne jen pro nás, ale i pro mnoho horolezců a pár trempů.

Ráno po klidné snídani nás už čekal pouze závěrečný úsek po zelené až do Děčína. Hned za vesnicí Maxičky se začne ukazovat nejhezčí část trasy mezi Vlčím jezerem a Děčínem. Začnete prudce klesat starou obchodní kamennou cestou, kde vám po vaší levici bude dávat poslední pozdrav Čertova stěna. O kousek níž narazíte na pramen potoku Čertova voda, který je sveden do kamenné "studánky" nezvykle obřích rozměrů. Klesání skončí o kousek dál u rozcestníku Čertova Voda.

Od toho místa se už budete držet víceméně vrstevnice a půjdete po úbočí svahu nad Prostředním a následně Horním Žlebem.

Zelená trasa si nechá na svůj samotný závěr vyhlídku zvanou Horní. Odtud je výhled na celý Děčín a přilehlé okolí. A tím víceméně dobrodružství končí, protože už sejdete pouze dolů do města a tradá domů. A do sprchy!

Z KRUPKY DO DĚČÍNA (KRUŠNÉ HORY A CHKO LABSKÉ PÍSKOVCE)

• 60 km,
• 2 noci,
• 100% turistickými cestami, z toho tak 10% po silnici

Fotogalerie: